Vyhledávání:


Odpovědi na časté otázky

Pracovní migrace

Rady pro život v ČR

Další informace

Diskusní fóra

Doporučujeme

Mezinárodní organizace pro migraci je pouze správcem těchto stránek. Neprovádí kompletní poradenství spojené obsahem www.domavcr.cz.

Obraťte se prosím na IOM v otázkách poradenství ohledně pobytových otázek a návratů do země původu; a na partnery z neziskových organizací v dalších otázkách dle adresáře kontaktů.


Ikonka Mezinárodní organizace pro migraci

 


Rady pro život v ČR » Pobyt v ČR » Nelegální pobyt v České republice

Nelegální pobyt v České republice

16. červenec 2008 | autor: Pavel Čižinský, Poradna pro občanství | počet zobrazení: 10936

Tento článek Poradny pro občanství, občanská a lidská práva uvádí jak preventivní opatření jak se do nelegálního postavení nedostat a jak postupovat v případě, že už cizinec v nelegálním postavení je.

PRAVIDLA, JAK SE NEDOSTAT DO ILEGALITY POBYTU

1) DODRŽOVAT PRÁVNÍ PŘEDPISY:
Někteří cizinci plánují, že budou v České republice pobývat nelegálně, a s tím již sem přichází. Ale mnozí cizinci se dostanou do pobytových problémů proti své vůli. Často je to proto, že zanedbají některou svou právní povinnost (např. požádat nejpozději 14 dní před vypršením povolení k pobytu o prodloužení tohoto povolení, povinnost mít zdravotní pojištění). Jindy problémy vznikají z toho, že cizinci porušují předpisy aktivně, byť zdánlivě zanedbatelným způsobem (pracují u zaměstnavatele anebo na místě, kde nemají pracovní povolení; pracovní povolení přitom není často obtížné získat). Důležité rovněž je, že cizinec musí mít cestovní doklad: pokud mu uplyne jeho platnost nebo jej ztratí, musí požádat svůj stát o doklad nový anebo požádat o cestovní doklad cizineckou policii. Zvláštním případem jsou pak problémy, kdy cizinci vyřizuje povolení k pobytu někdo jiný (zaměstnavatel, zprostředkovatel), ale neudělá to a cizinec spadne do ilegality.
Mnoha problémům by šlo snadno zabránit, pokud se cizinec bude důsledně kontrolovat dodržování svých právních povinností a nebudou zbytečně riskovat.

2) ZAJISTIT, ABY FUNGOVALO DORUČOVÁNÍ ÚŘEDNÍ POŠTY
Pro komunikaci s úřady, včetně cizinecké policie je velmi důležité, aby cizinci bylo možno doručovat úřední poštu (předvolání, doručování rozhodnutí). Je tedy třeba mít adresu, na které doručování spolehlivě funguje. Tato adresa nemusí nutně být adresou, kde je cizinec hlášen k pobytu: dle § 19 odst. 3 správního řádu může cizinec udat jakoukoli adresu. Může to být tedy adresa známého nebo advokáta či nějaké organizace. Pokud jsou s doručováním problémy, mohou být některé písemnosti doručeny tzv. náhradním doručením anebo doručeny veřejnou vyhláškou (tedy na nástěnce cizinecké policie), a to aniž se o nich adresát dozví. Z toho pak bývají velké problémy.

3) NEPODEPISOVAT NIC, ČEMU NEROZUMÍM
Pokud cizinec nerozumí určitému dokumentu, nesmí jej podepisovat a musí si jej nechat přeložit někým, komu důvěřuje anebo písemně. Může tam být totiž mj. napsáno, že se zříká odvolání. Pokud je správním orgánem nucen k podpisu nějakého dokumentu s tím, že potřebují potvrzení o převzetí tohoto dokumentu, tak cizinec může tedy ve svém jazyce před podpis napsat slova: "potvrzují pouze převzetí této listiny". Totéž platí i o soudu, pokud cizinec má podepsat protokol soudního jednání, kterému nerozumí - i tam totiž může být napsáno, že se zřekl práva na odvolání.

4) PROTI NEGATIVNÍM ROZHODNUTÍM SE VŽDY ODVOLAT
Cizinec nikdy nesmí dát na naléhání úředníků či soudců, že se nemá stejně cenu odvolávat a že nemá dělat problémy a vzdát se práva na odvolání. Jakmile to cizinec udělá, jsou všechny další budoucí opravné prostředky vyloučené. Práva je třeba uplatňovat u orgánů, které jsou k tomu příslušné, později už často není šance zvrátit pravomocné rozhodnutí, byť by bylo jasně protizákonné.

5) MÍT DOBROU PRÁVNÍ POMOC
Pokud hrozí pád do ilegality, je vždy dobré vyhledat dobrou právní pomoc (následky špatných právních kroků mohou být mnohem horší). Cizinecká policie totiž často podle zákona příliš nepostupuje a právník ji může na to upozornit. Právníkem může být advokát, je třeba ale vzít v potaz, že velká většina českých advokátů se v migračním právu příliš nevyzná a mohou za velké peníze cizincovi uškodit. Právníkem může být někdo jiný, kdo se v cizineckém právu vyzná, mez těmito lidmi je ovšem mnoho podvodníků. Právní pomoc poskytují dále též tzv. nevládní organizace, z nichž některé se na migrační právo specializují. Tyto organizace jsou většinou placeny od sponzorů a klienti neplatí nic. Na druhou stranu nemají nevládní organizace velkou prestiž, zejména ne před soudy.
V každém případě je dobré uzavřít smlouvu s poskytovatelem právní pomoci písemně a v ní jasně dojednat všechny důležité body (co přesně právník udělá, dokdy, za jakou cenu atd.).

Právní pomoc cizincům a to též cizincům, kteří pobývají v ČR neoprávněněn, poskytují též realizátoři projektu Regularizace jako jeden z nástrojů v boji proti nelegální migraci.

 

DRUHY NEOPRÁVNĚNÉHO POBYTU:

Pobyt cizince na území ČR buď legální je anebo není. Přesto i v rámci nelegality pobytu lze rozlišovat několik různých skupin:
- cizinec zůstane v ČR i po skončení doby platnosti povolení k pobytu (cizinec buď přišel do ČR na krátkodobé vízum a počítal s tím, že pak zde zůstane nelegálně anebo cizinec zde plánoval být legálně, pak ovšem ztratil povolení k pobytu a přesto neodjel. Jsou i případy, kdy cizinec ani neví, že o povolení k pobytu přišel)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 3 roky (§ 119/1 písm. c) cizineckého zákona)

- cizinec neuposlechne výjezdní příkaz a nevycestuje z ČR (obdobná situace jako u předešlého bodu, ale právní prohřešek je závažnější, neboť cizinec neuposlechl výjezdní příkaz, tedy pokyn státu, aby vycestoval; některé státy počítají skutečnou ilegalitu až od chvíle neuposlechnutí příkazu vycestovat)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 3 roky (§ 119/1 písm. c) cizineckého zákona)

- cizinec přejde nelegálně hranice do ČR (pobytová nelegalita tedy již od počátku)
Sankce: pokuta až 10 000 Kč (§ 157), správní vyhoštění až na 5 let (§ 119/1 písm. b) cizineckého zákona a vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince

- cizinec nevycestuje z ČR, ačkoli je mu uloženo správní vyhoštění (v mnoha případech totiž není prováděna fyzická deportace cizince do jeho země a cizinec tedy musí vycestovat sám)
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157); soudní trest za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona): trest vyhoštění až na 10 let anebo trest odnětí svobody až na 6 měsíců; správní vyhoštění až na 10 let (§ 119/1 písm. a) cizineckého zákona); vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince anebo do vazby popř. pak do vyhošťovací vazby (byt ve vyhošťovací vazbě může trvat až 2 roky)

- cizinec nevycestuje z ČR, ačkoli je mu uložen trest vyhoštění soudem
Sankce: pokuta až 5 000 Kč (§ 157); soudní trest za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona): trest vyhoštění až na 10 let anebo trest odnětí svobody až na 6 měsíců; správní vyhoštění až na 10 let (§ 119/1 písm. a) cizineckého zákona); vyšší pravděpodobnost, že cizinec bude zavřen do tzv. detenčního zařízení pro cizince anebo do vazby popř. pak do vyhošťovací vazby (byt ve vyhošťovací vazbě může trvat až 2 roky)

Dalším druhem nelegality je nelegalita zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, kdy cizinec sice má povolení k pobytu, ale nemá např. pracovní povolení.


JAK LEGALIZOVAT POBYT:

Ke každému pokusu o legalizaci pobytu lze silně doporučit, aby si cizinec obstaral právní pomoc.

1) Nelegální pobyt cizince, který není vyhoštěn
Takový cizinec může teoreticky požádat o nové povolení k pobytu. Povolení k pobytu mu pak buď uděleno je nebo není.
Bez vycestování: Na území ČR lze požádat o
a) jako rodinný příslušník občana EU (tedy českého občana nebo občana jiného členského státu EU) o příslušné povolení k pobytu. V takovém případě cizinec požádá na policii a policie mu bude muset o jeho žádosti rozhodnout a současně též rozhodnout, zda-li cizince vyhostí či ne (viz níže). Cizinec se v tom případě musí odvolat proti nepříznivým rozhodnutím popř. se s policií soudit. Vyhoštění i povolení k pobytu pro rodinné příslušníky EU-občanů se vydávají podle správního řádu a cizinec má všechna pracesní práva.
b) azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života)
c) vízum za účelem strpění dle § 33 cizineckého zákona, např. pokud je cizinec svědkem či poškozeným v trestním řízení. Na toto vízum ovšem není právní nárok, takže procesní možnosti cizince jsou mnohem menší.
d) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany (§ 42e cizineckého zákona), pokud je cizinec obětí obchodování s lidmi, pracovního vykořisťování či převadečství přes hranice a chce spolupracovat s policií.

Ve všech případech tedy cizinec musí splňovat určité zvláštní podmínky. Pokud jedno z výše uvedených povolení k pobytu požádá, policie mu buď a) vyhoví a udělí mu povolení k pobytu nebo 2) nevyhoví s odvolání na ohrožení veřejného pořádku, ale vyhoštění mu neudělí anebo 3) nevyhoví a namísto toho jej správně vyhostí (současně přitom jej může ještě zavřít do detenčního zařízení). Procesní práva cizinců jsou značně rozdílná a závisí na konkrétním druhu pobytu.

Podstatné ovšem je, že proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Řešením by tedy bylo podat rovnou ústavní stížnost.

Teoreticky by bylo možno žádat např. i o normální víza nebo o povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, ovšem české úřady (ať už po právu či protiprávně) vyžadují osobní přítomnost žadatele při podání žádosti na dotyčné ambasádě a jeho legální pobyt ve státě, kde žádost podává. Tuto možnost tedy byrokratické bariéry fakticky zamezují.

Po vycestování z České republiky
Cizinec musí nejprve vycestovat a pak požádat v zahraničí o vízum či jiné povolení k pobytu. Vycestování je obtížné, aniž by cizinec dostal přitom správní vyhoštění. Proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Policie by ale logicky měla brát v potaz skutečnost, že se cizinec dobrovolně přihlásil a že hodlá odjet domů.

Pokud cizinec při vycestování dostal správní vyhoštění, pak nemůže žádat o pobyt nový. Pokud ovšem správní vyhoštění nedostal, může pak žádat na zastupitelském úřadě o nové vízum či jiné povolení k pobytu. Skutečnost, že se cizinec v minulosti zdržoval v ČR nelegálně, by neměla být apriori důvodem pro to, aby cizinci nebylo vízum uděleno. Na určitá povolení k pobytu, o něž se rovněž žádá v zahraničí na zastupitelském úřadě, ovšem právní nárok je (např. povolení k dlouhobému pobytu za účelem studia anebo pokud cizinec má v České republice někoho ze své nejbližší rodiny § 42a).

2) Nelegální pobyt cizince, který je vyhoštěn:

Pokud je cizinec vyhoštěn (ať už soudem nebo jen správněú), nemůže mu být uděleno žádné povolení k pobytu dle cizineckého zákona, a to až do doby, než doba vyhoštění uplyne anebo dokud vyhoštění není zrušeno.
Správní vyhoštění (tedy vyhoštění udělené policií) lze zrušit dle § 122 cizineckého zákona, a to až po uplynutí nejméně poloviny doby a za předpokladu, že pominuly "důvody" tohoto vyhoštění.
Soudní vyhoštění lze zrušit jen velmi obtížně, neboť § 350h trestního řádu je nejasný.

Pokud správní či soudní vyhoštění trvá, může cizinec pouze požádat o azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života).

 

Tento text byl vypracován Poradnou pro občanství, občanská a lidská práva. Své dotazy můžete směřovat na email: poradna@diskriminace.cz .


Nová témata k diskusi

Nejsou dostupné žádné diskuse.

Donoři

Evropská unie

Neziskové organizace

Centra na podporu integrace cizinců

Integrační centrum Praha

Sdružení pro integraci a migraci

Poradna pro integraci

Centrum pro integraci cizinců

Sdružení občanů zabývajících se emigranty

Organizace pro pomoc uprchlíkům

InBáze o.s.

Charita Česká Republika

META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

migraceonline.cz

Cizinci v České republice - webová stránka státní správy

Ukrajinská iniciativa v České republice