Vyhledávání:


Odpovědi na časté otázky

Pracovní migrace

Rady pro život v ČR

Další informace

Diskusní fóra

Doporučujeme

Mezinárodní organizace pro migraci je pouze správcem těchto stránek. Neprovádí kompletní poradenství spojené obsahem www.domavcr.cz.

Obraťte se prosím na IOM v otázkách poradenství ohledně pobytových otázek a návratů do země původu; a na partnery z neziskových organizací v dalších otázkách dle adresáře kontaktů.


Ikonka Mezinárodní organizace pro migraci

 


Rady pro život v ČR » Sdružování » Sdružování občanů i cizinců na území České republiky

Sdružování občanů i cizinců na území České republiky

23. únor 2006 | autor: Mgr. Markéta Hartmanová | počet zobrazení: 11571

Sdružování osob v zájmových spolcích, v kulturně nebo společensky zaměřených sdruženích či v odborových organizacích.

Sdružování občanů i cizinců na území České republiky

Sdružování lidí v zájmových spolcích, v kulturně nebo společensky zaměřených sdruženích či v odborových organizacích umožňuje formulovat zájmy skupin, které se takto dotvářejí a řídit jejich činnost.

 Právo sdružování je ústavně zaručeným právem, upraveným v mnoha zákonech, např. v zákoně č. 83/1990 Sb.. o sdružování občanů, v zákoně 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a politických hnutích a v zákoně 340/2000 Sb. o změně zákona o politických stranách atd.

Typy sdružení

Zákon o sdružování občanů upravuje zakládání spolků, společností, svazů, hnutí, klubů a jiných občanských sdružení, včetně odborových organizací a sdružování v nich. Tento zákon se nevztahuje na:

 • sdružování občanů v politických stranách a hnutích, které je upraveno v zákoně č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a politických hnutích

• sdružování občanů k výkonu výdělečné činnosti, které je upraveno v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku

• sdružování občanů k zajištění řádného výkonu určitých povolání, které je upraveno v zákonech týkajících se sdružování v jednotlivých profesních komorách

• sdružování v církvích a náboženských společnostech, které je upraveno v zákoně č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech

Postavení cizince při zakládání sdružení Sdružení vzniká registrací Ministerstvem vnitra ČR. Návrh na registraci musejí podat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Tyto osoby tvoří přípravný výbor. Členové přípravného výboru musejí mít rodné číslo, které uvedou do návrhu na registraci. Z toho vyplývá, že ti cizinci, kteří nemají rodné číslo, nemohou sami návrh podat. Chtějí-li cizinci bez trvalého pobytu v ČR založit občanské sdružení, musí sehnat nejméně tři osoby, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu v ČR, které utvoří přípravný výbor a vypracují návrh na registraci.

 

Rodné číslo vydává policie cizincům, kteří žádají o trvalý pobyt dle zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci občanů a rodných číslech. Návrh podepíší a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla, bydliště a kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem.

K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny: název sdružení, sídlo, cíl jeho činnosti, orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, zásady hospodaření. Stanovy by měly určit (doporučuje se), kdo je členem, jak se členství nabývá a pozbývá, co se stane s majetkem sdružení v případě zániku sdružení.

Stanovy nesmí kohokoli nutit ke sdružování nebo k účasti na činnosti, neumožňovat vystoupení ze sdružení.

Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR o odmítnutí registrace, sdružení vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty, tento den je dnem registrace.

O odmítnutí registrace musí Ministerstvo vnitra rozhodnout do 10 dnů ode dne zahájení řízení. Rozhodnutí doručí zmocněnci přípravného výboru. Členové výboru mohou do 60 dnů od doručení odmítnutí podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR.

Po registraci přidělí Ministerstvo vnitra sdružení IČO a sdružení musí do 8 dnů od registrace provést registraci u finančního úřadu, příslušného dle sídla sdružení.

Podrobné informace o zakládání občanských sdružení, politických stran nebo politických hnutí a jejich seznamy najdete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Proč založit občanské sdružení

Chce-li více lidí soustavně vyvíjet určitou činnost v  zájmové, kulturní nebo společenské oblasti atd. (tedy ne podnikání ani výkon povolání pro obživu) je možné a často i vhodné, aby si tato skupina dala formu občanského sdružení, tedy jednotky nadané právní subjektivitou. Má to např. následující výhody:

·         pokud dotyčná skupina lidí vyvíjí svou aktivitu pod určitým jménem, pak se tato značka lépe chrání proti zneužití jinými osobami právě tehdy, pokud se jedná o název právnické osoby. Neformální skupina lidí totiž bude obtížněji dokazovat své autorství k tomuto jménu.

·         Právnická osoba může nabývat majetek, tedy např. příspěvky na činnost se stanou členskými příspěvky. Věci určené k činnosti sdružení jsou lépe zabezpečeny pro tento účel, pokud jsou ve vlastnictví sdružení, než kdyby zůstávaly majetkem jednotlivých členů.

·         Dary občanskému sdružení většinou nepodléhají zdanění.

·         Majetek sdružení je oddělen od majetku jednotlivých členů. Pokud činnost finančně zkrachuje, zanikne sdružení, ale majetku členů se nic nestane.

·         Stanovy sdružení dají skupině určitou organizaci, zpravidla demokratickou, a pravidla pro řešení konfliktů, což může napomoci překonávání těchto problémů

 

 

Další život občanského sdružení

Sdružení by mělo fungovat v souladu se svými stanovami. Pokud jsou stanovy porušovány, nestará se o to stát, nýbrž člen sdružení musí podat k soudu žalobu na určení, zda je rozhodnutí sdružení v souladu se stanovami.

Daňové přiznání se musí podat (vždy do konce března) v případě, že sdružení mělo i příjmy, které nejsou osvobozeny od daně. Osvobozené od daně jsou např. členské příspěvky nebo dary na financování činnosti např. v oblasti kultury vzdělání či sportu, pokud jsou tyto činnosti uvedeny ve stanovách. (viz § 20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb. a § 38m odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí)

Změny stanov je nutno hlásit do 15 dnů od jejich přijetí ministerstvu, které je může odmítnout, pokud jsou v rozporu se zákonem.

Zánik občanského sdružení

·         dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným subjektem, o čemž je oprávněn rozhodnout jen nejvyšší orgán sdružení, zpravidla valná hromada. Stanovy mohou určit jiný způsob, jak sdružení zanikne, např. poklesem členů pod určitý počet.

·         rozpuštěním Ministerstvem vnitra, pokud sdružení porušuje zákon nebo pokud provedlo změnu stanov, která je proti zákonu (proti tomu se lze odvolat k Nejvyššímu soudu)

·         úmrtím nebo zánikem posledního člena (majetek pak připadne automaticky státu)

Dlouholetá nečinnost a nefunkčnost sdružení nevede k zániku sdružení, ale jen k porušení stanov, které lze žalovat u soudu.

Při rozpuštění sdružení provede likvidaci likvidátor určený Ministerstvem vnitra. Majetek zaniklého sdružení připadne tomu, kdo je určen ve stanovách, jinak státu.

Právní úprava:

zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů

zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí

zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu

zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci občanů a rodných číslech

 

 

 

 


Nová témata k diskusi

Nejsou dostupné žádné diskuse.

Donoři

Evropská unie

Neziskové organizace

Centra na podporu integrace cizinců

Integrační centrum Praha

Sdružení pro integraci a migraci

Poradna pro integraci

Centrum pro integraci cizinců

Sdružení občanů zabývajících se emigranty

Organizace pro pomoc uprchlíkům

InBáze o.s.

Charita Česká Republika

META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

migraceonline.cz

Cizinci v České republice - webová stránka státní správy

Ukrajinská iniciativa v České republice