Vyhledávání:


Odpovědi na časté otázky

Pracovní migrace

Rady pro život v ČR

Další informace

Diskusní fóra

Doporučujeme

Mezinárodní organizace pro migraci je pouze správcem těchto stránek. Neprovádí kompletní poradenství spojené obsahem www.domavcr.cz.

Obraťte se prosím na IOM v otázkách poradenství ohledně pobytových otázek a návratů do země původu; a na partnery z neziskových organizací v dalších otázkách dle adresáře kontaktů.


Ikonka Mezinárodní organizace pro migraci

 


Rady pro život v ČR » Státní občanství » Státní občanství

Státní občanství

24. únor 2014 | autor: Poradna pro občanství, občanská a lidská práva | počet zobrazení: 56974

Od 1. ledna 2014 platí nový zákon o státním občanství ČR (zákon má číslo 186/2013 Sb.). Nový zákon je podstatně podrobnější než dosavadní zákon č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství ČR. Tento text má stručně nový zákon představit. Lze říci, že v některých ohledech jsou nové podmínky vůči cizincům vstřícnější (např. možnost žádat po 10 letech celkového pobytu, i když ještě nemá 5 let trvalého pobytu, nebo skutečnost, že majetkové poměry cizince se budou prověřovat pouze 3 roky nazpátek, nikoli déle). V některých ohledech naopak je nový zákon přísnější: těžší zkouška z češtiny, přísnější podmínka beztrestnosti, prověřování i plnění vyživovací povinnosti aj.). Cizinci budou moci nově mít dvě státní občanství, tj. nebudou se muset zříkat svého dosavadního občanství pro získání toho českého.

Státní občanství

Státní občanství České republiky je - z hlediska práva – nejvyšší dosažitelný stupeň integrace cizince do české společnosti. 

Praktický význam státního občanství

Ve srovnání s povolením k trvalého pobytu, se kterým je spojena většina veřejných práv v českém právním řádu, má občanství tyto následující výhody:

  1. aktivní a pasivní volební právo
  2. občan nemůže být odsouzen ani ke správnímu vyhoštění ani mu nemůže být uložen trest vyhoštění
  3. nelze odepřít vstup na území ČR
  4. ČR poskytuje diplomatickou ochranu (v současnosti poskytují jistou pomoc i ostatní státy EU)

Další praktické důsledky: svobodnější cestování do ciziny, cizinec podléhá stále vízovým předpisům státu, jehož má občanství, tedy např. Arménie, Vietnamu, Ukrajiny. S nabytím občanství pak na tuto osobu musí i ostatní státy hledět jako na českého občana.

 

Získáním občanského průkazu odpadá pro cizince nutnost ukazovat při prokazování totožnosti pas, který je pro mnoho lidí dosud stále nezvyklým osobním dokladem a může vzbuzovat negativní nápadnost.

 

Co se s novým zákonem nemění

 

I nadále platí, že dítě, jehož jedním z rodičů je český občan (výjimka bude jen u nemanželských dětí otce - českého občana), získá napořád české občanství, a to přímo ze zákona, bez ohledu na to, zda si vyřídí české doklady (ba i bez ohledu na to, zda o svém občanství ČR ví) a zda vedle českého občanství získá (např. po druhém rodičovi nebo z důvodu místa narození) ještě i občanství jiného státu.

 

K získání státního občanství bude i nadále (až na drobné výjimky) třeba mít nejprve trvalý pobyt v ČR.

 

O udělení občanství (což je pouze jedna forma získání občanství) bude i nadále rozhodovat Ministerstvo vnitra ČR a nebude na něj právní nárok. I nadále se bude posuzovat celá řada aspektů cizincova života (ČR pravděpodobně i nadále zůstane jedním z nejpřísnějších států): zejména plnění právních povinností v celé řadě oblastí, transparentnost příjmů (na rozdíl od udělování trvalého pobytu zde nehraje roli, zda cizincovy příjmy dosahují určité výše, nýbrž pouze to, zda je věrohodné, že cizinec z jím udávaných příjmů je schopen vyžít), nezávislost na státní sociální podpoře nebo na systému pomoci v hmotné nouzi; i nadále bude Ministerstvo vnitra zřejmě posuzovat, zda se cizinec v minulosti nedopustil obcházení cizineckého zákona (např. fingované manželství aj.).

 

Nové podmínky udělení státního občanství 

 

§§ 11 až 23 stanoví nové podmínky udělení státního občanství:

- 8 konkrétních podmínek (viz dále)

- prostor pro správní uvážení: žadatel je integrován do společnosti v ČR, zejména pokud jde o integraci z hlediska, rodinného, pracovního nebo sociálního (dle důvodové zprávy: „… bude přihlíženo k integraci žadatele do české společnosti, zejména pokud jde o integraci pracovní (uplatnění žadatele na trhu práce), rodinnou (intenzita a počet rodinných a osobních vazeb žadatele na státní občany České republiky, resp. jiné osoby trvale žijící v České republice) a sociální (např. podíl na fungování společnosti, činnost v občanských sdruženích, a míra jeho zapojení do společenského života, přijetí kulturních tradic). Všechny tyto skutečnosti mohou mít vliv při prokázání, zda osoby žádající o udělení českého státního občanství prokážou plnou integraci do české společnosti; k prokázání integrace však bude postačovat naplnění i pouze jednoho předpokladu.)

- Neexistence bezpečnostních rizik („žadatel ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty“)

Ani při splnění všech uvedených podmínek není na udělení občanství právní nárok.

 

8 konkrétních podmínek (§ 14 a 15):

1) 5 let trvalého pobytu (občané EU 3 roky) nebo trvalý pobyt a celkem 10 let oprávněného pobytu

Příklad: Občan Ukrajiny přišel do ČR v roce 2003, trvalý pobyt ale získal teprve v roce 2012. Ač sice k 1.1.2014 nemá 5 let trvalého pobytu, může o udělení občanství žádat, neboť má 10 let celkového pobytu.

Příklad: občanka Slovenska se v roce 2010 provdala za občana ČR a v roce 2012 získala jako rodinná příslušnice trvalý pobyt. O udělení občanství může žádat standardně po 3 letech trvalého pobytu, tj. v roce 2015 (jako manželka občana ČR, která s ním žije ve společné domácnosti může nicméně požádat dle § 15 odst. 1 písm. e) nového zákona o výjimku a žádat již v roce 2014).

 

2) skutečné (faktické) zdržování se v délce alespoň ½ výše uvedené doby pobytu (nepřítomnost do 2 měsíců nebo ze závažných důvodů do 6 měsíců se nezapočítává)

Příklad: Občan Vietnamu pobýval v ČR od 90.let a v roce 2009 získal trvalý pobyt. Následně odcestoval zpět do Vietnamu (nejméně 1x ročně nicméně jezdil do ČR, takže mu trvalý pobyt nemůže být zrušen) a v roce 2013 se vrátil zpět do ČR. Z 5 let jeho trvalého pobytu (2009 až 2014) zde pobýval pouze 1 rok, tedy nepobýval zde dostatečně dlouhou dobu. Vezme-li se ovšem doba posledních 10 let (2004 až 2014), pobýval zde 6 let, tj. déle než 1/2 , takže podmínku faktického pobytu splňuje.

 

3) neodsouzení pro úmyslný trestný čin ani pro nedbalostní trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (k odsouzení nesmí dojít v ČR ani ve státě cizincova občanství nebo ve státě, kde žadatel v posledních 10 letech pobýval déle než 6 měsíců

 

4) znalost českého jazyka (tato podmínka neplatí pro cizince, mladší 15 let, starší 65 let a cizince, kteří alespoň navštěvovali školu s češtinou jako vyučovacím jazykem); znalost češtiny bude vyžadována na úrovni B1 – zkoušky bude provádět Univerzita Karlova (počítá se s tím, že část cizinců bude muset absolvovat kurz češtiny)

 

5) znalost ústavního systému a základní orientace v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích ČR (o splnění této podmínky jsou osvobozeni tíž cizinci jako ad 4); tato znalost bude vyžadována zřejmě na úrovni učiva základní školy - zkoušky bude provádět Univerzita Karlova

 

podmínky ohledně posledních 3 let:

6) žadatel v posledních 3 letech neporušil závažným způsobem své povinnosti v oblasti vybraných zákonů (daně, odvody, pobyt cizinců aj.), vyživovací povinnost k dítěti a veřejnoprávní povinnosti (samostatná působnost) k obci, kde je žadatel hlášen

 

7) žadatel prokáže zdroje svých příjmů, přeshraniční převod či převoz financí a hrazení daní

 

8) Žadatel nebyl bez vážných důvodů převážně závislý na dávkách státní sociální podpory nebo na pomoci v hmotné nouzi; tuto závislost ovšem nelze přičítat k tíži žadateli, který je vyloučen z výkonu výdělečné činnosti z důvodu svého zdravotního stavu, připravuje se na budoucí povolání, nebo čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, nebo soustavně pečuje o jinou osobu, která je na takovou péči odkázána.

 

Zásadní změnou je, že cizinci se již před získáním občanství ČR nebudou muset zříkat svého dosavadního občanství (tj. budou moci mít dvojí popř. vícečetné státní občanství). České úřady se již nebudou nijak zajímat o to, zda cizinec bude mít vícero občanství (institut tzv. příslibu zcela odpadne).

 

Lze říci, že v některých ohledech jsou nové podmínky vůči cizincům vstřícnější (např. možnost žádat po 10 letech celkového pobytu, i když ještě nemá 5 let trvalého pobytu, nebo skutečnost, že majetkové poměry cizince se budou prověřovat pouze 3 roky nazpátek, nikoli déle). V některých ohledech naopak je nový zákon přísnější: těžší zkouška z češtiny, přísnější podmínka beztrestnosti, prověřování i plnění vyživovací povinnosti aj.).

 

Někteří cizinci budou mít na získání občanství právní nárok:

Na udělení státního občanství ani nadále nebude právní nárok. Vedle institutu udělení státního občanství však nový zákon dává větší roli druhému způsobu nabytí státního občanství, tzv. prohlášení. Prohlášení je zvýhodněným způsobem nabytí státního občanství, které cizinci dává právní nárok (tj. pokud cizinec splňuje podmínky prohlášení, musí získat občanství, i kdyby byl zločinec) a v ČR se dosud uplatnil jen při řešení otázek spojených s rozpadem ČSFR (§ 18 a 18a, 18b a 18c zákona č. 40/1993 Sb.).

Na státní občanství budou mít nárok následující skupiny cizinců (viz §§ 31 až 36):

a) Osoba, která pozbyla české nebo československé státní občanství před 1.1.2014  (vyjma Podkarpatské Rusi, sudetských Němců a občanů Slovenska), tj. např. ti, kdo v minulosti emigrovali z Československa nebo ti, kdo po roce 1993 nabyli občanství jiného státu a tak ztratili občanství ČR (jejich potomci ovšem nárok mít nebudou, ti budou muset žádat o udělení)

b) Občan ČSFR, který nebyl ani občanem ČR ani občanem SR (někteří emigranti z doby před rokem 1969)

c) Osoba, které byl neoprávněně vydán doklad prokazující občanství ČR (např. občanský průkaz, cestovní pas), pokud byla v dobré víře

d) Přistěhovalci druhé generace, tj. cizinci, kteří jsou ve věku 18 až 21 let (starší cizinci budou smět prohlášení učinit jen po dobu roku 2014), mají trvalý pobyt, nejpozději od věku 10 let se až k datu prohlášení nejméně dvě třetiny této doby oprávněně zdržují v ČR a mají čistý trestní rejstřík

 

Příklad: Sourozenci, občané Ruska, přicestovali do ČR za svým otcem v roce 2006 a získali trvalý pobyt, staršímu bylo 11 let a mladšímu bylo 9 let. V roce 2010 odcestovali se svým otcem zpět do Ruska (občas se vraceli) a do ČR se vrátili teprve koncem roku 2013. Starší nemá nárok na prohlášení, neboť v ČR pobývá teprve od věku 11 let. Ani mladší nemůže učinit prohlášení, poněvadž z celkem 8 let (2006 až 2014) byl celkem 3 roky mimo území ČR, takže nesplňuje podmínku 2/3 faktického trvalého pobytu; pokud mladší sourozenec bude však nyní pobývat v ČR a počká do roku 2017, kdy mu bude 20 let, bude již mít nárok, neboť v roce 2017 bude celková doba jeho pobytu 11 let a z toho celých 8 let (tj. více než 2/3) bude trvat faktický pobyt v ČR).

e) Dítě svěřené do náhradní péče, pokud v ČR pobývá legálně (i bez trvalého pobytu).

 

 

Tento text byl převzat z webových stránek Poradny pro občanství, občanská a lidská práva, kde mohou cizinci i své individuální případy konzultovat, nebo se obrátit na další neziskové organizace a integrační centra.

 


Nová témata k diskusi

Nejsou dostupné žádné diskuse.

Donoři

Evropská unie

Neziskové organizace

Centra na podporu integrace cizinců

Integrační centrum Praha

Sdružení pro integraci a migraci

Poradna pro integraci

Centrum pro integraci cizinců

Sdružení občanů zabývajících se emigranty

Organizace pro pomoc uprchlíkům

InBáze o.s.

Charita Česká Republika

META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

migraceonline.cz

Cizinci v České republice - webová stránka státní správy

Ukrajinská iniciativa v České republice